Společenství vlastníků, přesněji společenství vlastníků jednotek, je něco jako svaz, který sdružuje nájemníky většinou jednoho domu a kteří si o tomto domě rozhodují. Pozor, dům není jejich, dům je někoho jiného. Oni si zde pouze koupili byt a neplatí nájem nýbrž měsíční částku do fondu oprav. Dle smlouvy se to samozřejmě může jmenovat jakkoli. To je jen stručný nástin a vůbec si nedělá čáku na to, že je dokonalý. Ale nelze to zde rozebírat do detailu. To by pak byl článek o něčem zcela jiném. Takže k věci.
Toto společenství, či sdružení, jak kdo chce, si většinou zvolí někoho, kdo bude tlumočit jejich požadavky nebo námitky a urgence a starat se o věci kolem domu. Tuto práci by měl dělat někdo časově nezávislý, protože je to spousta starostí. Je třeba vědět a znát řešení zamotaných situací, znát firmy, dělníky, živnostníky a tak dále a tak dále. Takže tuto nevděčnou pozici přijme jenom ten, kdo se domnívá, že na to má. Traduje se, že to musí být šílenec. A protože to většinou nikdo dělat nechce, kdo má tolik času dělat něco zcela zadarmo, tak tento člověk zvolen být nemusí. Není na to žádný zákon. Jenže někdo musí zajistit technické věci a všechno další. Jenže kdo?
Pokud podobná situace nastane v Brně a jeho okolí, mají zde řešení. Tím je brněnská správa nemovitostí. Ta má lidi, kteří zastanou všechny činnosti rychle a bezvadně. Pro lidi v domě tak odpadá starost, kdo a kdy opraví protékající střechu, kdo a kdy opraví topení či teplou vodu. Na to je zde právě již výše zmíněná „instituce“. Ta se postará o to, o co se nikdo postarat nechtěl.
Její rozsah je vskutku veliký a znalosti samozřejmě velmi dobré. Dalo by se přímo napsat vysoce kvalitní. Takže vědí, kam zajít, vědí kde, co potlačit a kde koho požádat o pomoc. Vědí, co s děravou střechou stejně jako s rozviklanými kachlíky na přístupové cestě. Jsou to prostě lidé pro všechno.